Asi nebudu sama, když přiznám, že mohu jakékoliv představení novocirkusového dua Václava Jelínka a Adama Jarchovského alias Bratrů v tricku vidět opakovaně. Přesto s napjatým očekáváním vyhlížím jejich nové inscenace. Možná právě proto, že kromě perfektního žonglování a různých balančních či akrobatických kousků umělecká dvojice umí udělat divadlo s dobře čitelnými příběhy, které od začátku až do konce drží divákovu pozornost a kouzlí úsměvy a smích. Nejinak tomu je i v nové vánoční grotesce s prvky absurdity (jak Bratři v tricku sami tvrdí) Hej, mistře!.Představení se rozjíždí pomalu. Zprvu na jevišti vidíme jen popelnici a haldu velkých igelitových tašek. Záhy se ukáže, že se jedná o zázemí dvou bezdomovců, kteří v předvánočním období přečkávají zimu někde v blízkosti nádraží. Interakce aktérů postupně graduje, zpočátku jsou navzájem nedůvěřiví a seznamují se se svými poklady. Jeden je vytahuje ze svých tašek a druhý z popelnice. Je až s podivem, co vše Adam Jarchovský dovede z popelnice vykouzlit, třeba sprchu, a ještě se do nádoby celý ponořit.Pánové se postupně sbližují například při žonglování a hře s igelitovými sáčky, které poeticky poletují po podiu. Své síly spojí při společném lovu kapra nebo když se vydají jako pastýři do Betléma. Etuda s kaprem je zlatým hřebem představení, její potenciál je využit do polední šupiny. Kapra nejdříve dvojice vyloví (samozřejmě z popelnice), načež jim díky jeho slizkému tělu klouže a nemohou ho uchopit. Chvílemi bych nevěřila, že ryba není živá, a diváci slzí smíchy už jen kvůli perfektní mimice ústřední dvojice.Následuje hádání o to, kdo kapra klepne, o což nestojí ani jeden, tudíž paličky létají vzduchem společně s rybou. Kapr je zachráněn a ožívá v podobě loutky tvořené díky bundě a kalhotám, do kterých každý navlékne jednu nohu, čímž rybě vytvoří malé lidské tělo. O tom, že jim vodění neobvyklých, originálních loutek jde, jsme se přesvědčili kupříkladu v inscenaci Hra o trůn, zde však oživlý kapr nemluví. Jak by také mohl, je to ryba.Další náročný žonglérský kousek následuje při zdobení stromečku. Vánoční koule létají vzduchem v neuvěřitelných kompozicích, a to, že sem tam nějaká upadne na zem, nikoho nerozhodí. To se přeci stane občas každému z nás, přestože s nimi doma nevyvádíme takové kusy.Hudba je nedílnou součástí představení a jako vždy perfektně dotváří atmosféru, někdy vánočně dojemnou až nostalgickou, jindy zas podtrhující absurditu momentů, například když pánové začnou svůj dialog zpěvem Hej, mistře!. Název představení je zvolen perfektně, každý pozná Rybovku, která prostě k českým Vánocům patří.

Bratrům v tricku sluší jak veřejný prostor, tak divadlo. Hodinovou inscenaci Hej, mistře!, jež přichází po úspěšné loňské venkovní novince Pošťáci, ocení jak dospělí, tak děti. Zařadit vánoční titul do repertoáru tvůrčí dvojice se zdá chytrým krokem k zajištění divácké přízně ve zdánlivě slabší části sezony. V adventním čase jej pak budou moci zařazovat do sezóny každoročně.

 

Psáno z představení 1. prosince 2024, Divadlo Bravo!.