POUTNÍCI PO HVĚZDÁCH

FYSIOART

Neděle

12. 2. 2023
15:00

TVŮRCI

Autor, koncept, režie:

Hana Strejčková

Hudba živě:

Michal Müller

Výtvarná koncepce:

Hana Strejčková a Heda Bayer

Loutka:

Sota Sakuma

Videoart:

Eliška Vojtková, Michaela Režová

Kostýmy:

Eva Matkuliaková a Poutníci

Světelný design:

Niels Doucet, Jiří „Zewll“ Maleňák, Tomáš Strejček

Produkce:

FysioART

Koprodukce:

Městské divadlo Varnsdorf

Partner:

Taupunkt Chemnitz

O INSCENACI

Interaktivní pohybové představení vypráví beze slov o síle přátelství a touze najít své místo na zemi. 

Dobrodružný příběh pro všechny malé i velké děti a jejich (pra)rodiče o nelehké cestě za svými sny. 

Poutníky po hvězdách jsou všichni ti, kdo našli odvahu a nebojí se putovat i navzdory překážkám vstříc přáním. 

Kde je tvé nejoblíbenější místo na zemi?
Vydej se s námi na tajuplnou cestu, na níž nikdo není sám.
Představ si lesní pěšinku, skalní stezku, chodník zapadaný podzimním listím, nebo mořský útes i tůňku v kapradí, městskou ulici, pak náves, také rozbouřený oceán a nekonečnou poušť, ale i ranní rozbřesk na vyhlídce, či ztichlou noční krajinu.
Máš sen a neznáš k němu cestu? Poutníci možná ví. Obuj boty, přišel čas.

Inscenace oceněná na Mezinárodním Fringe Festivalu v Izraeli 2019.

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Město Varnsdorf, Česko-německý Fond Budoucnosti

ÚČINKUJÍCÍ

Interpretace:

Eva Stará/ Linda Straub/ Jakub Urban, Karolína Křížková/ Veronika Smolková, Andrea Vykysalá/ Daniela Kolková, Josefína Strejčková, Andrej Lyga, Filip Novák, Hana Strejčková

ZÁKLADNÍ INFORMACE

50 minut

4 let

4. 11. 2018

MÉDIA

IVO ŠAFUS, VÝBĚŽEK.EU

Představení Poutníci po hvězdách povzbuzuje děti i nás dospělé, abychom našli odvahu a vydali se za svým snem – na místo svých snů. Podporuje rozhodnutí vyjít tam, kde je člověku hezky a s těmi, s nimiž je dobře. Ukazuje cestu, na které si všichni navzájem pomáhají zdolávat překážky, ale také si hrají a povzbuzují se. Zásadní je originální hudba Michala Müllera, která tvoří páteř představení. Vypravěčská linka je dětem srozumitelná, protože každý z herců má svůj cíl a společná pro všechny je viditelná touha jej dosáhnout. Poutníci například jdou k vodě, do lesa, na skálu nebo vysoko, kde létají ptáci, pak k moři, do města a jejich cesty se navzájem propojují a navíc na ně zvou i dětské diváky. Interakce s dětmi z publika je živá, tempo představení nijak neupadá, ještě hlouběji vtahuje do přímého děje. Bohatá je práce s fantazií, neboť dítě vidělo mnohem více než dospělý. „To je přece autobus, babi!“ ozvalo se přede mnou. A přitom si na scéně vystačí s dvěma kusy dlouhého dřeva. Dotvoření atmosféry napomáhají barvy a animované projekce, jejichž základem je také „jen“ dřevěná tyčka, ale navozuje například představu tikajících hodin, nebo letících ptáků a mnoho dalších. Inscenace Hany Strejčkové se nepodbízí, ani nevyužívá laciných triků, jak zaujmout. Naopak! Dětského diváka zve na bohatou cestu do světa fantazie, na kouzelnou podívanou, která je místy dokonce moc vtipná."

MARTA FALVEY SOVOVÁ

"Prázdné jeviště a pouze dvě opracované klády, jedna hranatá, druhá oblá, které mohou být cestou, dopravním prostředkem, vlnou v moři, lávkou…, prostě čímkoli chcete, nebo ještě lépe čímkoli si dokážete představit. Interaktivní představení pro děti i dospělé Poutníci po hvězdách laskavě doráží na fantazii publika všech věkových kategorií a zavede ho na dobrodružnou cestu po zemi i po nebi. (...) Díky dokonalé souhře jednotlivých složek představení se celému tvůrčímu týmů podařilo onu pozornost udržet a chytře přiživovat zvědavost po tom, co bude dál. Zároveň rostla i touha zapojit se, která byla nejednou uspokojena. (...) Velmi důležitou a vlastně jedinou rekvizitou byly dvě opracované klády, které se v průběhu vystřídaly. Oblá možná symbolizovala putování divočejší přírodou, zatímco hranatá součást města a civilizace. Anebo to bylo jinak? Třeba je to jen jeden z možných výkladů. Právě to je na představení Poutníci po hvězdách hezké. Přestože je postavené na jednoduchém ději, vyprávěném velmi srozumitelnými a jasnými prostředky, je možné v něm stále objevovat nové významy a detaily. Představení svým zpracováním a celkovou atmosférou připomínalo knihu Malý princ. (...) Představení diváky vybízí k pohybu i k představivosti a za svou jednoduchostí skrývá hloubku, díky níž je určitě dobré ho vidět víc než jedenkrát."

VIDEO

FOTO