Kolaps, součást všech životů, každodenní zkušenost, která ničí, bortí a drtí. Kolaps, který buduje, zoceluje, utužuje, nebo se jen rutinně vrací, aniž bychom si všimli a uvědomovali si jeho přítomnost. Bez kolapsu nelze posouvat své možnosti, nelze jít vpřed, nelze překročit svůj stín. Zajímá nás podstata kolapsu, to, co dělá s jedincem a co naopak s celou společností. Otočí se společnost ke kolabujícímu zády? Využije společnost kolapsu jedince, nebo nabídne pomocnou ruku?